Fotograf Milan Soukup

S fotografií jsem se potkal v první polovině 90. let, kdy jsem jako dítě dostal jednorázový fotoaparát Kodak, kterým jsem nafotil první snímky a vyžadoval jsem další a další. Muselo to být poměrně drahé, proto jsem se vrhnul na tátův Zorkij, o nějž jsem bohužel zanedlouho přišel. Zhruba v 15 letech jsem naštěstí dostal svůj první fotoaparát, což byla tzv. krabička od mýdla, moderní automat s pevným ohniskem v plastové podobě. Tento přístroj mi přestal stačit, když jsem nastoupil na střední grafickou školu, tak jsem tatínkovi zabavil jeho starší, ale skvělou zrcadlovku Ricoh, díky které jsem si osvojil základní znalosti analogové fotografie.

Pak přišlo nové tisíciletí a s ním nastal rozkvět digitálních technologií. Poprvé jsem se setkal se značkou Nikon (myslím že Coolpix 5400), následoval Panasonic Lumix FZ-50 a na klasický film jsem úplně zapomněl. Je pravda že v té době to vypadalo na postupný konec analogové fotografie, většina výrobců fototechniky hromadně přecházela do digitální éry. Díky tomu jsem mohl relativně levně experimentovat a nacvakat statisíce snímků, což mi umožnilo se tak trochu ostřílet. Když asi po deseti letech na trh přišel Nikon D5100, koupil jsem si svojí první digitální zrcadlovku a byl jsem ohromen. Tak moc, že jsem začal pomýšlet na posun mezi profesionály. Zprvu se provedení toho nápadu zdálo snadné, ale zcela přirozeně jsem brzy začal narážet na překážky nejen technických limitů. Krajina a architektura se stala koníčkem. Přesedlal jsem na Nikon D7000 a začal pořizovat další objektivy, zdokonalil jsem se v reportážní a portrétní fotografii, okusil práci ve specifických podmínkách koncertů a divadelních a kulturních akcí, a přes Nikon D7200 jsem dospěl až ke špičkovému Nikonu D500, který je na práci s pohyblivými objekty ve zhoršených světelných podmínkách perfektní. Zdokonalil jsem též práci v ateliéru s umělým osvětlením, produkty a především postprocessing. Právě úprava výsledných obrazů mě koncem roku 2022 dohnala k pořízení analogové zrcadlovky Nikon FE, díky které jsem se po 20 letech částečně vrátil ke klasické fotografii, která oproti očekávání nejenom nezmizela na samý okraj zájmu, ale zažívá jakousi malou renesanci. 

V současnosti pracuji s technikou Nikon, podle potřeby využívám analogový F75 a digitální D500, nebo Z6 II.

Prozatím vše

Přejít nahoru